SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Odpovědi poradce Šosová Marta JUDr.

Občanské poradenství : rodinné právo : závěť; platnost závěti,
02.04.2020 15:54 - zobrazit dotaz
Dobrý den,

rozhodl jsem se k sepsání závěti tzv.allografickým způsobem (konkrétně na počítači). Na internetu jsem si zjistil, že je třeba zajistit při podpisu přítomnost dvou svědků,
kteří se rovněž podepíší a dosvědčí pravost a závaznost závěti. Bohužel lze nalézt na internetu dva různé právní názory na roli svědků při allografické formě závěti.
Jeden názor tvrdí, že svědkové závěť pouze podepisují a svědčí o pravosti a závaznosti listiny, druhý názor požaduje, aby svědci byli přítomni i při sepisování a vytištění
listiny. Rád bych se vyhnul riziku případné neplatnosti závěti pokud by tato byla sepsána a vytištěna předem bez účasti svědků a následně pouze podepsána.

Děkuji předem za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz, který se týká podmínek pro pořízení závěti.
Nejprve mi prosím dovolte citovat příslušné ustanovení občanského zákoníku (z.č. 89/2012 Sb. v platném znění):
§ 1534
Závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

Z tohoto znění vyplývá, že v závěti by měla být věta, že níže podepsaní svědkové byli současně přítomni a potvrzují, že zůstavitel před nimi výslovně prohlásil, listina obsahuje jeho poslední vůli.
Samozřejmě není nic proti ničemu, když jsou svědci přítomni i při sepisování a tištění závěti.

I když občanský zákoník tuto variantu připouští, přesto bych Vám chtěla sdělit, že praxe ukazuje, že nejbezpečnější je nechat závěť sepsat notářem, zejména pokud se týká významnějšího majetku. Poplatek se pohybuje kolem dvou tisíc Kč. Taková závěť je pak vložena do registru závětí a nemůže se stát, že by po úmrtí nebyla nalezena.
Pořizovatel si může vybrat kteréhokoliv notáře, ten má povinnost v případě nutnosti i dostavit se do domácnosti pořizovatele (v současné situaci nouzového stavu by bylo třeba to telefonicky obvěřit).
Seznam notářů lze nalézt na stránkách Notářské komory ČR (www.nkcr.cz).
Přeji Vám vše dobré.
JUDr. Marta Šosová
Občanské poradenství : ostatní : dědictví; dědici;
12.02.2020 20:30 - zobrazit dotaz
Dobrý den, bylo nás 6 sourozenců, 2 bratři zemřeli před 20 a 45 lety, měli celkem 3 děti, které jsou již dospělé a s rodinou neudržují styky. Nedávno zemřela sestra, která vlastnila družstevní byt. Budeme dědit my 3 zbývající sourozenci, nebo také děti po starších bratrech. Závěť se nenašla. Děkuji.
Dobrý den, pane René,
děkujeme za Váš dotaz, který se týká dědění družstevního bytu.
Tak nejprve pokud sestra žila sama, neměla manžela, děti ani nikoho, kdo s ní v bytě bydlel, jsou dědicové všichni uvedení, včetně dětí (třetí dědická třída)

Problemetiku družstevních bytů upravuje občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích.
Ve skutečnosti se nedědí byt, ale členský podíl v družstvu (§ 2279 občanského zákoníku), kterému ve skutečnosti byt patří. Družstvo může ve svých stanovách upravit, že členský podíl může přejít jen na jednu osobu - v tom případě by se dědicové museli mezi sebou dohodnout, na koho podíl přejde a jaké bude případné vyrovnání - např. z prodeje bytu.
Pokud to stanovy družstva nezakazují, mohl by teoreticky členský podíl přejít na více, nebo dokonce všechny dědice ( § 597 zákona o obchodních korporacích). I zde by pak bylo na místě vyrovnání.
Bude tedy hodně záležet na Vaší dohodě.
V případě že se nedohodnete, mohlo by případně dojít k podání žaloby, týkající se vypořádání dědictví.

Mohlo by jít o poměrně složitou problematiku, pak by bylo vhodné využít služeb advokáta.

Přeji Vám, aby se dohoda zdařila.

JUDr. Marta Šosová
Občanské poradenství : tíživá životní situace : exekuční pohledávky; vymáhání dluhu
09.12.2019 13:36 - zobrazit dotaz
Mám dvě exekuční pohledávky (přednostní a nepřednostní), na základě kterých mi zaměstnavatel provádí srážku ze mzdy ve výši 2/3 čistého výdělku. Neustále mě však telefonuje jeden z exekutorů a žádá po mě další splátky i nad rámec těchto prováděných srážek s tím, že pokud tak neučiním, pošle mi do bytu exekučního vykonavatele a zabaví mi vybavení bytu. Jsem ráda, že mi po provedených srážkách zůstane část mzdy na živobytí, takže další splátky (kromě srážek ze mzdy) nejsem schopna zasílat. Chtěla bych vědět, zda má právo na další zabavení majetku, i když je mu zasílána pravidelně splátka dluhu, který by měl být v roce 2020 splacen. Děkuji za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz, který se týká exekuce.
Exekutor má podle zákona (exekuční řád, zákon č. 120/2001 Sb. § 58,59) právo vymáhat pohledávku i více způsoby současně. To znamená, že i když jsou prováděny srážky ze mzdy, může přistoupit k exekuci prodejem movitých věcí. To je skutečně na jeho rozhodnutí. Na druhé straně Vy skutečně nemáte povinnost platit něco navíc, nad zákonné srážky.
Musím bohužel říci, že podobné postupy jsou některými exekutory používány k vytvoření nátlaku na dlužníka, aby uhradil svůj dluh rychleji, v obavě z provedení exekuce na věci, které se nacházejí v jeho bytu.
Jakkoliv je tento postup tvrdý a nepříjemný, musím bohužel sdělit, že současné provedení exekuce dvěma i více způsoby je v souladu se zákonem.
Pokud už exekutor vydal exekuční příkaz k provedení exekuce prodejem movitých věcí, mohla byste v situaci, kdy dluh bude brzy doplacen požádat o odklad exekuce prodejem movitých věcí - zde byste musela popsat svoji situaci, která Vám neumožňuje spácet více, případně i popsat, že nevlastníte cennější věci, které by bylo možné s užitkem zpeněžit.
V této věci bych Vám doporučovala obrátit se na nějakou bezplatnou poradnu ve Vašem okolí. Kontakty naleznete na webových stránkách iregistr.mpsv.cz - Vyhledání služby - Kraj - odborné sociální poradenství.
Přeji Vám brzké a úspěšné vyřešení této situace.
JUDr. Marta Šosová
Občanské poradenství : bydlení : zvýšení nájemného
03.09.2019 21:19 - zobrazit dotaz
Dobrý den, bydlím v nájmu, poslední zvýšení nájemného jsem měl při deregulaci v r. 2010. Nový majitel mi zvyšuje nájemné o 200 % s odůvodněním, že na něho se zvýšení maximálně o 20 % nevztahuje. Je to pravda? Děkuji.
Dobrý den Dane, děkujeme za Váš dotaz, který se týká zvýšení nájemného.
Především je třeba uvést, že § 2221 odst. 1 občanského zákoníku (z.č. 89/2012 Sb.) stanoví, že při změně vlastníka předmětu nájmu přecházejí práva a povinnosti původního vlastníka na nabyvatele.
Dále pak na Vaši situaci je třeba použít ustanovení § 2249 OZ :
Neujednají-li si strany zvyšování nájemného nebo nevyloučí-li zvyšování nájemného výslovně, může pronajímatel v písemné formě navrhnout nájemci zvýšení nájemného až do výše srovnatelného nájemného obvyklého v daném místě, pokud navržené zvýšení spolu s tím, k němuž již došlo v posledních třech letech, nebude vyšší než dvacet procent. K návrhu učiněnému dříve než po uplynutí dvanácti měsíců, v nichž nájemné nebylo zvýšeno, nebo který neobsahuje výši nájemného a nedokládá splnění podmínek podle tohoto ustanovení, se nepřihlíží.
Souhlasí-li nájemce s návrhem na zvýšení nájemného, zaplatí počínaje třetím kalendářním měsícem po dojití návrhu zvýšené nájemné, jak bylo navrženo. Nesdělí-li nájemce v písemné formě pronajímateli do dvou měsíců od dojití návrhu, že se zvýšením nájemného souhlasí, má pronajímatel právo navrhnout ve lhůtě dalších tří měsíců, aby výši nájemného určil soud; návrhu podanému po uplynutí této lhůty soud nevyhoví, namítne-li nájemce, že návrh byl podán opožděně. Soud na návrh pronajímatele rozhodne o nájemném do výše, která je v místě a čase obvyklá s účinky ode dne podání návrhu soudu.
Z uvedeného tedy vyplývá, že majitel bytu Vás měl o záměru zvýšit nájemné informovat písemně a pokud do dvou měsíců neobdrží Vaši odpověď, může se domáhat u soudu určení výše nájmu.
Jeho tvrzení se tedy s největší pravděpodobností na pravdě nezakládá (neznám ovšem obsah původní i nové nájemní smlouvy). Nicméně pokud je Vaše dosavadní nájemné podstatně nižší, než v místě obvyklé, lze očekávat, že soud rozhodne o tom, že nájemné bude ve výši v místě obvyklé.
Snad Vám tato odpověď postačí a bude užitečná.
JUDr. Marta Šosová
Mentální postižení : výchova a vzdělávání : výchova po rozvodu; styk s otcem; výživné
09.08.2019 09:19 - zobrazit dotaz
Dobrý den,

obracím se na Vás s prosbou o radu. Zatím jsem tuto věc řešila osobně, ale paní mi řekla, že to nelze posoudit, proto se teď obracím na Vás.
Syn s dg. středně těžké MR je svěřen do péče mně, figuruji jako opatrovník. Syn je dospělý, vzhledem k věku ukončil školní docházku, nyní je doma.
Otec o něj od našeho odloučení před 18 měsíci nejevil zájem, finančně nijak nepřispívá, poslední 3 měsíce si ho několikrát vzal na výlet apod., naposledy s ním byl syn jednu noc u babičky. Bývalý manžel se ke mně po dobu našeho manželství choval hrubě až agresivně, nyní občas používá slovní výpady.
Syn je vždy po setkání s otcem rozhozený až slovně hrubý, po zmíněném posledním setkání dokonce fyzicky napadl stejně postiženého bratra (skončilo to modřinami a zničenými věcmi). Zajímalo by mě především toto:
Můžu vzhledem k okolnostem jako opatrovník styk s otcem zakázat, nebo nějak omezit? Jaké mám v tomto případě možnosti?
Je pravda (jak jsem se kdesi dočetla), že v případě synova postižení by měl otec přispívat i přesto, že syn přesáhl 26 let?
Děkuji za odpověď.
Dobrý den, paní Aleno, děkujeme za Vaši důvěru, se kterou jste se na nás obrátila ve věci péče o Vašeho syna, jehož jste opatrovnicí.
Jako opatrovnice máte možnost skutečně požádat soud, aby rozhodl o tom, že otec se se synem může stýkat jen omezeně, za určitých podmínek, a podobně. V této věci je třeba se obrátit na soud, který rozhodoval o omezení svéprávnosti. Teoreticky je možnost, abyste na opatrovnickém oddělení tohoto soudu do protokolu uvedla Váš návrh v této věci. Měla byste to mít předem promyšlené - tedy co budete navrhovat, abyste to soudní úřednici jen nadiktovala. Pokud byste takto neuspěla, je samozřejmě možné formou dopisu tento návrh k soudu podat - uveďte spisovou značku, kterou najdete na rozhodnutích týkajících se Vašeho syna. Soud by pak měl se synem promluvit, případně může nařídit např. psychologickou konzultaci a při ústním jednání o věci rozhodnout. Právo a povinnost opatrovníha starat se o naplnění práv opatrovance a chránit jeho zájmy je zakotveno mj. v § 466 občanského zákoníku (z.č.89/2012 Sb.).
Pokud jde o výživné, v současné době je skutečně taková soudní praxe, že i když má dospělý potomek více, než 26 roků a pobírá invalidní důchod třetího stupně, je možné o výživné žádat. To bude úspěšné tehdy, pokud je finanční situace otce významně lepší, než syna. Děti mají právo na srovnatelnou životní úroveň jako rodiče (§ 915 OZ) a rodiče mají vyřivovací povinnost k dítěti, které není schopné se samo živit (§ 911 OZ). V této věci můžete jako opatrovník podat žalobu o určení výživného v soudu podle bydliště otce. Vzory takové žaloby najdete na internetu (např. www.vzory.cz, www.azrodina.cz,www.zbynekmlcoch.cz).
Přeji Vám, abyste tuto záležitost mohla úspěšně vyřešit.
JUDr. Marta Šosová
Občanské poradenství : ochrana spotřebitele : informace o dědictví; kopie pro banku
30.05.2019 16:57 - zobrazit dotaz
Dobrý den,
nedávno bylo uzavřeno dědictví po mém manželovi. Byla jsem v bance zrušit účet vedený na jeho jméno a převést peníze z tohoto účtu na můj účet. Předložila jsem bance Usnesení o dědictví, abych doložila,že jsem peníze na tomto účtu zdědila já. Úřednice usnesení vzala a okopírovala si ho. Celé, takže banka ví, kdo co zdědil, včetně jmen a osobních údajů dalších dědiců (mých dětí), zděděných nemovitostí, dalších účtů a dalšího dědictví. Má na to banka právo kopírovat a uchovávat si tyto údaje?
Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz, který se týká ochrany osobních údajů u bank.
Doporučovala bych Vám obrátit se v této věci na Českou národní banku, která vykonává nad bankovními institucemi dohled. Můžete to udělat prostřednictvím elektronického formuláře, na stránkách www.cnb, v sekci Kontakty
S pozdravem
JUDr. Marta Šosová
Občanské poradenství : majetkoprávní vztahy : úmrtí babičky; přístup do domu
13.05.2019 16:44 - zobrazit dotaz
Dobrý den, nedávno nám umřela babička, nemá ještě ani vystaven úmrtní list. Můj děda s ní byl ve sňatku přes 25 let, babička měla z prvního manželství 2 děti se kterými byla minimálně v kontaktu. Její děti měli klíč od domu, který vlastila, proto se děda rozhodl nechat vyměnit zámky, z důvodu obavy, že by děti cokoliv, co má nějakou cenu, z domu odnesly. Nyní se dožadují klíčů od nového zámku v domě. Mají na ně právo? Pozn. na adrese domu byl trvale přihlášen děda i babička. Děkuji moc za odpověď.
Dobrý den, Janino, děkujeme za Váš dotaz, který se týká řešení majetkových záležitostí po úmrtí.
Pokud dům vlastnila jen babička a nezanechala závěť, bude nemovitost stejným dílem dědit její pozůstalý manžel - dědeček - a děti - tedy pokud jsou dvě děti, pak každý dědic 1/3.
Nicméně do doby,než bude pravomocně rozhodnuto o vypořádání dědictví, má dědeček, jako pozůstalý manžel, v domě právo bydlení, zatímco děti prozatím nemají právo žádné - je nutno počkat do právní moci rozhodnutí o vypořádání dědictví.
Z toho tedy plyne, že pozůstalé děti prozatím právo vstupu do domu nemají. Mohly by se u dědického soudu domáhat určitých opatření, jako například provedení soupisu pozůstalosti, ustanovení správce dědictví a podobně. To pokud by měly nějaké důvodné podezření, že naopak dědeček by některé věci z pozůstalosti zatajil.
Nutno však ještě podotknout, že movité věci - tedy vybavení domu, budou pravděpodobně, alespoň z části, společným jměním manželů a to se vypořádává tak, že polovinu obdrží pozůstalý manžel a druhá polovina je opět rozdělena na třetiny. To může být i ve finančním ohodnocení. Pokud by pozůstalé děti chtěly tvrdit, že nějaké movité věci nebyly ve společném jmění manželů tedy např. že je babička vlastnila před uzavřením druhého manželství, musely by to prokázat. Opět v tomto případě může kdokoliv z dědiců navrhnout aby notář provedl soupis a ohodnocení.
Který notář bude vedením dědického řízení pověřen lze zjistit na dědickém oddělení okresního soudu podle místa posledního trvalého pobytu babičky. Soud informaci o úmrtí obdrží z matriky a poté bez návhu zahájí dědické řízení - to bude tedy poté, co bude vystaven úmrtní list.
Přeji Vám aby se tyto záležitosti podařilo vyřešit.
JUDr. Marta Šosová
Občanské poradenství : majetkoprávní vztahy : financování domu; informace
09.04.2019 20:34 - zobrazit dotaz
Dobrý den, potřebovala bych poradit. S nynějším manželem jsem se seznamila cca před 20ti lety a od té doby spolu máme partnerský vztah. Před deseti lety jsme uzavřeli sňatek. Pak jsme koupily pozemek a postavili RD. Ja se podílela na zařizování a manžel na výstavbě hrubé stavby. Před dokončením se nam narodila první dcera. V jejim cca 1,5 roce byl dum hotov a mohli jsme se nastehovat. Spolecne jsme zili asi 2 roky, kdy jsem s manzelem podruhe otehotnela a narodil se syn. Pak manzel zacal jezdit jako ridic MKD do zahranici, vracel se jen naprespani jednou tydne. Pozdeji i jednou za tri tydny. Na dum, deti i zahradu, kterou jsem behem 6 let vybudovala a starala se o ne jsem byla sama. Manzel jevil zajem pouze o vytrenou podlahu a pri odpocinku casto nezvladl miru alkoholu natolik, ze jeho navrat byl spojen s obavami, co se v noci bude dit. Postupne jsme se odcizovali, kdy posledni rok jsem navrhla aby s praci v zahranici skoncil. Zkusili jsme tedy zit pres rok jako rodina. Kdy ja se dale starala o vse, mazel cca 2x tydne vyzvedl syna z MS, ostatni zapojeni treba nakup mi uz byl vycitan... Odcizeni rostlo a i na me a deti nemel jeho pristup dobry vliv, byly obe docela dost nervove labilni. Na muze uz jsem mela averzi, 8.3. jsem tedy podepsala smlouvu o pronajmu vzala deti a odesla. Takze nyni, ziji s detmi ve 2+kk, ktery platim, s muzem paltim na pul dum (4+kk se zahradou). Situace je narocna jak psychycky tak zacina i financne. Dle pravnika je mou povinnosti platit pul domu, kdyz je ve SJM. Ale v podstate platim za to, ze beru veskerou odpovednost do svych rukou. nevim moc jak situaci resit. Samozrejmne bych se chtela s detmi vratit do domu, ikdyz tezko rist jestli pro ne nebude lepsi novy zacatek. Omlouvam se za delku dotazu... Byla jsem v poradne pro rodinu, ale moc mi nepomohli... Dekuji za odpoved
Dobrý den, Anno, děkujeme za Váš dotaz, který se týká správy společného jmění manželů.
Manželé jsou odpovědni společně a nerozdílně, za hospodaření s majetkem ve společném jmění. Nemusí to vždycky znamenat, že každý musí platit přesně polovinu. Záleží na příjmech a celkové situaci rodiny. Nevím, co znamená platit půl domu - pokud jde o inkaso a běžné náklady, tak pokud nebudete platit polovinu a manžel by také neplatil, může dojít např. k odpojení energií. Pokud jde například o hypotéku, tak samozřejmě její neplacení by mělo závažné důsledky. Záleží také na tom, jestli bude manželství pokračovat, nebo budete směřovat například k rozvodu. Pokud se nedohodnete je možné podat návrh ns úpravu společného jmění k soudu a to i za trvání manželství.
Obecně lze říci, že v případě, že se manželé nemohou dohodnout o majetkových záležitostech, je dobré se obrátit na mediátora (kontakt např. www.mcol.cz), nebo si najmout advokáta (kontakty na www.cak.cz). Na záležitosti nakládání s majetkem, zejména nemovitým, se myslím poradny pro rodinu neorientují a ani občanské poradny. Jde skutečně o poměrně složité záležitosti s možnými závažnými důsledky a nelze komplexně odpovědět ani takto po internetu.
Přeji Vám tedy, aby se Vám podařilo najít odpovídající odbornou pomoc, nebo aby se podařilo s manželem dohodnout tak, aby to vyhovovalo všem, zejména s ohledem na děti.
JUDr. Marta Šosová
Občanské poradenství : rodinné právo : zbavení rodičovských práv
11.03.2019 14:20 - zobrazit dotaz
Dobrý den,
je možné, po dohodě obou rodičů, jednoho z nich zbavit práv k potomkovi?
Děkuji předem.
Dobrý den, Jakube,
zbavit jednoho z rodičů práv k potomkovi dohodou rodičů nelze.
Tuto záležitost upravuje občanský zákoník, z.č. 89/2012 Sb. v § 871 a následujících. Zde je upravena možnost zbavení rodičovské odpovědnosti a to vždy pouze rozhodnutím soudu. Důvody k tomuto zbavení přitom musejí být takové, které jsou výslovně uvedeny v zákoně, to je pokud rodič svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon zneužívá, anebo svoji rodičovskou odpovědnost nebo její výkon závažným způsobem zanedbává. Dále jde o situaci, kdy rodič proti svému dítěti spáchal úmyslný trestný čin, nebo použil své dítě, které není trestně odpovědné, ke spáchání trestného činu, nebo spáchal-li rodič trestný čin jako spolupachatel, návodce, pomocník či organizátor trestného činu spáchaného jeho dítětem
Při případném omezení nezaniká vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti. Soud také rozhodne, zda se v takovém případě rodič může s dítětem stýkat.
Snad Vám tato odpověď bude užitečná.
JUDr. Marta Šosová

Občanské poradenství : trestní právo : pohlavní styk mezi nezletilým a 15-letou
26.02.2019 11:08 - zobrazit dotaz
Dobrý den, je mi 15 let a asi před 4 měsíci jsem měla pohlavní styk s tehdy svým klukem, byla jsem k tomu spíš premluvena, ale nebyla jsem nějak proti a co se stalo, stalo se...ale asi před 3 měsíci jsme se rozešli, začali jsme se bavit asi po měsíci rozchodu, ale jednou jsme se pohádali a tak jsme si chtěli vše vyříkat venku, což se stalo, ale pak jsme jeli k němu a opět mě začal přemlouvat k pohlavnímu styku, nakonec jsem se nenechala odradit a zabránila jsem tomu, večer si ale nepamatoval co se stalo...sám potom řekl, že si něco nalil a že bere drogy, je mu 14... pak jsme se ale opět pohádali a já mu řekla, že jestli mě bude pořád obtěžovat tak vše řeknu jeho matce, pak jsme se asi 2 týdny nebavili, já si hledala jiné spoje, abych ho nepotkavala, ale právě jsem se dozvěděla, že jestli se s ním budu někdy bavit, budu ho provokovat s jeho matkou apod. Nahlásí mě na policii za "znásilnění" ...Nevím co dělat, mám hodně kamarádů, kteří by potvrdili, že pohlavní styk chtěl hlavně on, ale 15 je pouze mě...co by se stalo, kdyby mě opravdu nahlásil a jaké by to mělo následky? A kdyby to nahlásil a bylo by mi už 15, řešilo by se to i přes to?
Děkuju předem za odpověď.
Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz.
Ve Vašem případě bohužel musím konstatovat, že obecně pohlavní styk s osobou mladší 15 roků je trestný čin( § 187 trestního zákoníku, z.č. 40/2009 Sb.). Předpokládám, že Vám tehdy už bylo 15 let. Okolnosti, jak k tomu došlo, včetně i Vašeho nízkého věku by mohly být polehčující, ale nikoliv vylučující protiprávnost. Podotýkám, že o znásilnění by ve Vašem případě určitě nešlo, jde o tzv. pohlavní zneužití.
Vzhledem k Vašemu věku - jste osoba maldistvá - platí však zvláští úprava protiprávního jednání a to zákon č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže. Mladistvým mohou být v případě, že skutečně dojde k odsouzení, ukládána tzv.trestní opatření. Nepodmíněné odnětí svobody, je však ukládáno ve velmi závažných situacích, což, jak se zdá, není Váš případ. Mohlo by Vám být uloženo například absolvování nějakého probačního programu, poradenství a podobně. V případě, že byste skutečně byla odsouzena, by spíše přicházely v úvahu například veřejně prospěšné práce, nebo podmíněné odsouzení. Jen pro úplnost dodávám, že v takovém případě by byla sazba trestu poloviční oproti trestnímu zákoníku, který stanoví odnětí svobody v rozmezí 1-8 roků. Ve Vašem případě, pokud by k tomu došlo, lze předpokládat, že by šlo o samou dolní hranici, tedy 6 měsíců s pomíněným odložením na nějakou dobu, kdy byste musela prokázat, že vedete řádný život.
Pokud by dotyčný věc nahlásil později, je promlčecí doba ve Vašem případě tři roky, to znamená, mohlo by být zahájeno stíhání do uplynutí 3 let ode dne, kdy se to stalo.
Určitě bych potvrdila Váš postoj, dotyčnému se vyhýbat. Možná byste mohla zvážit možnost probrat tuto věc s někým, komu důvěřujete ( rodiče, linka bezpečí,...?). Také je možné obrátit se na Probační a mediační službu - je vždy v sídle okresního soudu, kontakt lze najít na internetu na jejich stránkách www.pmscr.cz. Poskytují poradenství mladistvým bezplatně. V případě stíhání byste měla vždy právo na bezplatné zastoupení advokátem.
Přeji Vám, abyste z této situace vyšla bez větší újmy a aby vše dobře dopadlo.
JUDr. Marta Šosová

Jdi na stranu << předchozí     následující >>

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .