SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři
19. 06. 2020 11:59 - Marie
občanskoprávní vztahy: svéprávnost;
Dobrý den,

je možné omezit svéprávnost zpětně? Pokud ano, za jakých podmínek?

23.06.2020 14:31: Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s.
Dobrý den,

svéprávnost nemůže být omezena zpětně, je však přípustné prohlásit některá právní jednání (např. uzavřené smlouvy) za neplatná z toho důvodu, že jedna ze smluvních stran tato právní jednání učinila pod vlivem duševní poruchy. Právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat, je neplatné (§ 581 Občanského zákoníku).
O neplatnosti právního jednání učiněného v minulosti rozhoduje místně příslušný soud. Vždy se však posuzuje pouze konkrétní právní jednání, tj. nelze zpětně zneplatnit veškerá právní jednání, která dotyčná fyzická osoba učinila v určitém období. Duševní stav fyzické osoby bude posuzovat soudní znalec z oboru zdravotnictví.
Žaloba o určení neplatnosti právního jednání musí obsahovat jméno, příjmení (název právnické osoby) a bydliště (sídlo) účastníků, popř. jejich rodná čísla (IČ), adresu soudu, kterému je určena (okresní soud v místě bydliště nebo sídla žalovaného), vylíčení rozhodujících skutečností (fyzická osoba učinila právní jednání v duševní poruše); označení důkazů, jichž se žalobce dovolává (smlouva uzavřená fyzickou osobou, odborný posudek lékaře apod.), musí z ní být patrno, čeho se žalobce domáhá (návrh rozsudku) a musí být podepsána a datována.
Do návrhu rozsudku se uvádí, že požadujete, aby soud prohlásil určité právní jednání za neplatné. Žalobce je povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo elektronické formě. Podání v listinné podobě je třeba předložit s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami tak, aby jeden stejnopis zůstal u soudu a aby každý účastník dostal jeden stejnopis (§ 42 a § 79 Občanského soudního řádu).
Máte-li důvodné obavy, že je nějaká fyzická osoba dlouhodobě nezpůsobilá činit právní úkony pro duševní poruchu, můžete podat návrh na omezení svéprávnosti této osoby a na ustanovení opatrovníka, který bude spravovat její majetek. Omezení svéprávnosti bude platné do budoucna ode dne nabytí právní moci soudního rozhodnutí.
Soud může omezit svéprávnost člověka jen tehdy, hrozila-li by mu jinak závažná újma. Svéprávnost člověka se omezí pouze v rozsahu, v jakém člověk není pro duševní poruchu, která není jen přechodná, schopen právně jednat. Soud může svéprávnost omezit nejdéle na tři roky. Je-li zjevné, že se stav člověka v této době nezlepší, může soud svéprávnost omezit na dobu delší, nejdéle však na pět let.
Uplynutím doby omezení svéprávnosti právní účinky omezení zanikají. Jestliže dále trvají důvody pro omezení svéprávnosti, je nezbytné před uplynutím doby omezení podat návrh na prodloužení doby omezení. Právní účinky původního rozhodnutí trvají až do vydání nového rozhodnutí, nejdéle však jeden rok. Náklady soudního řízení platí stát (§ 55 - § 59 Občanského zákoníku).
Návrh na omezení svéprávnosti se podává u místně příslušného okresního soudu podle místa trvalého bydliště člověka, o jehož svéprávnosti se rozhoduje. Z návrhu musí vyplývat, z jakých skutkových a právních důvodů navrhovatel považuje návrh za důvodný. K návrhu je proto nutné připojit lékařskou zprávu o zdravotním stavu posuzovaného. Soud vyslechne soudního znalce i posuzovaného a případně může na návrh znalce nařídit, aby byl posuzovaný po dobu nejvýše 4 týdnů vyšetřován ve zdravotním ústavu, jestliže je to nezbytně třeba k vyšetření zdravotního stavu a nelze-li toho dosáhnout jinak.
Soud v rozsudku vymezí rozsah, v jakém omezil způsobilost posuzovaného samostatně právně jednat, a dobu, po kterou účinky omezení trvají. Rozhodnutí o omezení svéprávnosti obsahuje též jmenování opatrovníka posuzované osobě. Soud jmenuje opatrovníkem zpravidla příbuzného nebo jinou osobu opatrovanci blízkou. Není-li takové osoby, pak soud jmenuje veřejným opatrovníkem obec, kde má opatrovanec bydliště (§ 34 - § 37 Zákona o zvláštních řízeních soudních; § 61, § 62 a § 471 Občanského zákoníku).
Soud určí rozsah opatrovníkových práv a povinností. Spravuje-li opatrovník jmění opatrovance, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním opatrovance schválení soudu. Nikoli běžnou správou se rozumí např. prodej nebo nákup dražší věci, nakládání s vyšší finanční částkou, přijímání závazků nebo uzavírání smluv.
Opatrovník, který spravuje jmění opatrovance, je povinen vyhotovit do dvou měsíců od svého jmenování soupis spravovaného jmění a doručit jej soudu. Za trvání opatrovnictví vyhotovuje opatrovník vyúčtování správy jmění každoročně vždy do 30. června a každé vyúčtování doručuje soudu (§ 461, § 463 a § 485 Občanského zákoníku).
Protože soudní řízení o omezení svéprávnosti trvá delší dobu, zákon umožňuje, aby soud již v průběhu řízení svěřil třetí osobě provedení určitých jednotlivých právních jednání nebo správu majetku, aby se tím zabránilo závažné újmě.
Další odbornou pomoc Vám poskytne advokát se zaměřením na „občanské právo“, který připraví potřebné dokumenty a zastoupí Vás v soudním řízení:

http://vyhledavac.cak.cz/

S pozdravem Občanská poradna Proxima Sociale o.p.s


tisková verze dotazu

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .