SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři
02. 02. 2019 15:31 - Milan
ostatní: terapie; nejistota; sebevědomí; životní role; úzkostné stavy
Jmenuji se Milan a přibližně od dvanácti let jsem jakoby ztratil sebe. Nevěděl jsem, jak se chovat a začal jsem velmi toužit potom cítit se nadřazený, výjimečný a lepší než druzí. To se postupně stalo mou jedinou náplní života a jedinou motivací. Předstíral jsem (a sám tomu i věřil), že jsem hacker, úspěšný podnikatel, zapšklý filozof, nezdolný sportovec – zkrátka kdokoli, kdo je něčím výjimečný. Podle této role jsem se choval i přemýšlel.

Protože jsem to ale nemohl často vydržet (fyzické i psychické vyčerpání), vsugeroval jsem si (podvědomě) depresi. Tím jsem na sebe přivábil pozornost okolí (což se mi líbilo), a navíc se o mě všichni starali (např. mluvili se mnou), takže jsem mohl svým způsobem relaxovat. Zároveň jsem ale neustále téměř nespal, byl maximálně skromný a jinak si dokazoval osobní nadřazenost.

Toto období trvalo velmi dlouho, než jsem si uvědomil, že to skutečně dělám a že si jen vymýšlím fiktivní problémy a že nechci být podnikatel ze zájmu, ale z osobní důležitosti. Mými jedinými životními hodnotami se stalo vydržet toho co nejvíc, být maximálně skromný, opovrhovat láskou, přátelstvím, štěstím a emocemi. Vytvořil jsem si vlastní představu toho, co znamená být lepší, založené právě na tom snést co největší utrpení – vydržet pracovat 22 hodin u PC, jíst špatné a zkažené jídlo, chodit v zimě málo ustrojený, nebavit se vůbec s lidmi apod. Vím, že mě to ničí, ale nemůžu se z nějakého důvodu stále zbavit této špatné osobnosti. Na jednu stranu mám z toho obrovské potěšení, když trpím a dokazuji si tak, že jsem silnější než druzí. Pokud se už někdy přinutím spát třeba více jak 4 hodiny denně, jsem na sebe naštvaný a musím si to nutně něčím vykompenzovat.



Ačkoli mám kvůli tomu už několik zdravotních problémů, rozvrácené vztahy a zažívám dennodenně trápení. Stačí ale například jen z nutnosti vstoupit do restaurace a začnu se potit, třást a v hlavě na mě myšlenky řvou, že jsem nula.

Přijdu si, že tento problém mám jako jediný na světě a stydím se, že ubližuji okolí a vím, že ubližuji i sobě. Bohužel motivace se změnit mi vydrží jen na chvíli (často ji mám potom, co jsem středem pozornosti). Rád bych se Vás zeptal, jak byste tento problém řešila a co to vlastně je. Jde o psychickou poruchu nebo prostě špatnou osobnost? Jsou nějaké přesné možnosti řešení, nebo pouze „nechovej se jak egoistický spratek a snaž se změnit“? Mám se pokusit zničit mou potřebu nadřazenosti, nebo ji pouze se snažit „přetavit“ do formy, která neubližuje mně ani mému okolí? Mnohokrát děkuji za odpověď. Takhle už skutečně nechci žít.



Děkuji mnohokrát za odpověď

Milan

07.02.2019 12:34: Pochylý Josef, Mgr.
Přeji Vám Milane hezký a dovolím si reagovat na Váš dotaz.
Dokážete dobře popsat Vaše stavy a tušíte i období, kdy to všechno začalo. Nástupem pubescence se v každém s nás otvírají nové možnosti myšlení, které jsou spojeny s produkcí nových hormonů, které se v našem těle do této doby neobjevovaly. Potřeba být jiný, než jsou ostatní, je vlastní každému z nás. Jenom někdo potřebuje svou odlišnost zvýraznit více než ostatní. Tady je potom na posouzení, zdali to není již za hranicí únosnosti. Tu hranici si nastavujeme sami anebo ji nastavuje společnost. Protože je pro nás těžké určit tuto hranici, tak je dobré o určení této hranice požádat odborníka. Pouze on může posoudit i Váš dotaz, jestli se u Vás jedná o psychickou poruchu, nebo je to důsledek Vašeho dosavadního životního stylu, který vyústil ve Vaše potřeby zvýrazňování. Definice „špatné“ osobnosti není v tomto případě na místě. Přestože se lidé snaží o určení co je a co není dobré, tak se nenašel zatím nikdo, kdo by byl v obecné rovině k tomuto určení vyvolen. To, co se nám dnes může jevit jako špatné, nám může ukázat cestu k vlastnímu zlepšení, nebo alespoň k zásadní změně života.
Dovolím si Vám doporučit návštěvu odborníka – ve Vašem případě psychiatra, který pomocí odborných testů může určit poměrně přesnou diagnostiku a současně Vám může i doporučit odborníka, který by Vám mohl pomoci k nalezení sebe sama.

Přeji Vám hodně odvahy k návštěvě a současně i hodně energie pro zvládnutí Vaší nové cesty. Pokud byste chtěl ještě něco upřesnit, tak se na mě můžete obrátit přímo mailem.

Josef Pochylý

tisková verze dotazu

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .