SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Vítejte v diskusní části webu! Tento prostor je určen pro sdílení Vašich názorů, postojů a zkušeností s dalšími klienty našich služeb a není zpravidla zodpovídán našimi specialisty. Proto, hledáte-li na našem webu odbornou pomoc, zadejte dotaz.

Předpokládáme, že naši diskutující chtějí svými příspěvky něco získat či naopak předat tak, aby také ostatní měli z jejich zkušeností užitek. Příspěvky vulgární, urážlivé, či jakkoli odporující platným normám ČR budou proto smazány, stejně jako příspěvky neodpovídající zvolenému tématu.

Příspěvky vztahující se k oznamovací povinnosti budou poskytnuty příslušným institucím.

Našli jste příspěvek, který sem nepatří? Napište na office@internetporadna.cz.

Milenka

Jak dlouho mu věřit, že se rozvede?

přezdívka:
e-mail:
Pro ověření prosím vepište do políčka následující číslo číslicemi.
Příklad: stojedenáct = 111.
slovy: sedmset padesát devět
číslicemi:
 


01. 10. 2006 23:49: Carrie ()
Ahoj všem, vím, že tahle diskuze už není moc aktuální, jen jsem si tak pročítala příspěvky, když mně úplně složila Majdalenka s jejím popisem a vetou, kterou jí její ženáč říka: Až se změníš a budeš lepší, rozvedu se. TUHLE VĚTU SLÝCHÁVÁM OB DEN!!! A jinak, holky, jsem na tom stejně. 31 let, 8 let z toho se ženáčem, neustálé sliby, lži, podrazy, kamarádi, auto, rodinka, práce a dokonce i očkování psa a bůhvícoještě je samozřejmě na prvním místě. Dokonale mně izoloval od světa a přátel (Mírný nátlak, všichni byli špatní,postupně jsem o všechny přátele přišla, zbyla mi jen jedna kamarádka a ani té nemůže přijít na jméno), scény a chování hraničící se šikanou na denním pořádku... Přesto nedokážu odejít. Teď jsme asi dba týdny ve stavu, že mi dal kopačky, asi 19876. v pořadía já poprvé nelezu po čtyřech, neškemrám a neuháním ho, tedy až tak moc jako dřív... I když se své závislosti nedokážu zbavit. Ale je mi bez něj líp. Jsme v kontaktu nevydržím nezavolat, on nevolá, vždyť to přece nebude platit, nechám si vynadat, jak jsem špatná, zničila jsem náš "krásný a perspektivní vztah", ale nevím nevím, jak dlouho mi to vydrží. Potřebovala bych se honem zamilovat a spálit mosty, ale nejde to. Bojím se, že zase spadnu do té hrůzy zpět.... Udělala jsem ale jeden radikální řez. Když mi dal kopačky, odmítám s ním spát, dokud spolu nebudeme zas chodit. A chodit s ním budu, až se začne rozvádět. Zuří, vyhrožuje sexem s jinými. Ale zatím se držím, i když už taktak.. Zní to zmateně, co? Ten vztah mně šíleně ničí, ubíjí, nechce v něm být, on je lhář, nikdy se nerozvede, podvádí ve všem možném, nemůžu mu věit ani slovo, tolikrát mně zklamal, ale nejsem schopná spálit mosty... Co s tím????? Jak od něj nadobro utéct, jak si ho vymazat z hlavy??? Jak se zbavit závislosti na naprosto šíleném vztahu??? Už nevím, jak dál...
21. 02. 2005 15:51: noník ()
AHoj všichni, když to tady tak pročítám, potýkám se se stejným problémem.Již to jsou 4 roky co jsem potkala muže, který mi ukázal jak hluboce umím milovat,problém je v tom, že on je ženatý :o(
Moc ho miluji a nedokážu přestat, přestože se mezi námi stalo hrozně moc špatného... Neustále se scházíme a zase rozcházíme.. Nevím jak dál... Tvrdí, že od ženy odejde, ale že vlastně s ní se nehádá a vzásadě je spokojený,ikdyž jim to doma neklape.
Prý chce teď být kamarád, ale copak to po 4 letech jde??? Proč nehodlá nic řešit, když doma není šťastný a se mnou byl?
01. 02. 2005 11:01: pofik ()
Beruško, smysl to nema, clovek ceka, ale nikdy se nic nestane, nikdy se nic nezmeni....jenze lide, kteri v tomhle kruhu to nepochopi, tez bych jakekoliv kamaradce rekla, JDI OD NEHO, jenze sama se v tom dost placam.
01. 02. 2005 07:53: Beruška ()
pufiku,
silu, odvahu a lasku k čemu? K věčnému čekání? Jaký to má smysl? Bolest do jisté míry člověka učí a mění v pozitivním smyslu, ale takto...? Žít v tom roky to člověka spíš vůči ní otupí a vůbec "nevyroste".
31. 01. 2005 09:21: pufik ()
ale ne...... Majdalenko a Saro, to je silene, vzdyt ja se v tom placam tez uz skoro paty rok. Co s tim ? S nima zit nemuzeme a bez nich take ne. Chce to silu, odvahu a lasku. Vim zcela jiste, ze se nerozvede, presto cekam na dalsi jeho: vydrz to jeste chvilku lasko, na vanoce uz budem spolu....ale na ktere, kdyz tohle byly uz 4te ?? Hodne sily a lasky preje Pufik
28. 01. 2005 18:37: Majdalenka ()
Ahoj Sáro, koukni na vedlejší diskusi Milenky, tam se dočteš víc. Jen jsem to tady sledovala, ale chci se taky svěřit: trvá to sedmý rok. Trestá mne za cokoliv co se mu nelíbí tím, že když jsem taková, nemůže se přece rozvést. Kufry odjel balit tisíckrát, jednou s nimi i přišel, ale po týdnu si je odnesl. Až pak jsem se dozvěděla, že na ten týden poslal manželku k moři, se mnou si jen zahrával. Přesto od něj nedokážu odejít. Stále jsme ve stavu:Až se změníš a budeš lepší, rozvedu se. Vím že lže. Ale nic s tím nedokážu udělat.
28. 01. 2005 16:22: Sára ()
Ahoj všichni,
ani nevíte, jak mne "potěšilo", že je tolik lidiče, kteří řeší stejně neřešitelnou otázku. Já mám zkušenost, že byly i kufry v původním jeho svazku sbalené, ale bylo to vždy v den, kdy mi ujely nervy, což zapříčinilo, že si je jel zase vybalit. Údajně. Přátelé říkají, že tohle všechno asi má být, že to člověka připraví do života, dodá mu to hodně síly. A pak se to otočí a všechno bude fajn. Jen nevím, jestli tu nabranou sílu ještě unesu, někdy mám pocit, že potom všem, už musím být jako pancéřové dveře. Ale omyl, dostává mě stále více maličkostí a srdíčko si nechce poradit, že je čas na změnu...
19. 08. 2004 18:25: Nico ()
Asi jsem taky z jiné planety (ale určitě právě o generaci mladší než Jezevec) a přesto s ním souhlasím téměř ve všem.
Dává sice odpověď, která má být odpovědí JESTE PRED zabřednutím do vztahu s milenkou či milencem, ale pokud se člověk chce vyhnout bolesti, zklamání a opakované nevěře, tak je potřebné se ovládnout a energii investovat doma. Mimochodem, mně oznámila manželka, že po 4 letech manželství (kdy jsem byl tím pravým), se zamilovala do jiného a po 14-ti denní známosti (vlastně to ani není ta klasická nevěra a ona není milenka..) chce ode mě odejít. Obávám se, že jakékoliv rady, ať už páně Jezevcovy či Gernovy či jiných jsou pro ni i pro mě s křížkem po funuse. Mno, zkusím ještě bojovat, protože ona je pořád (a držel jsem se pravidel Jezevce) pro mě žena mého života :-(
18. 08. 2004 22:50: jezevec ()
Ještě si štěknu (ale jen maliko).
Jako obvykle se mýlíš.
Tuto dohodu bych pochválil.
Ostatně splňuje všechny 4 jezevcovy rady.
pá-pá
18. 08. 2004 12:25: gern ()
Moje rada č.1 nebyla ani tak radou jako reakcí na Jezevcovo věčné mentorování. V tomto případě se spíše připojuji k radě Petyho. Jestliže prapodivný vztah tazatelky trvá již šest let, je patrně načase ho ukončit i za cenu že to bude hodně bolet. S Petym souhlasím i v tom, že se patrně jedná o nezralého jedince, který nedovede věci řešit, pouze je odkládá, protože mu to tak vyhovuje. Pokud by mělo jít pouze o bokovku na povyraženou (i to je možné), tím spíš by měl být vztah ukončen. I když podle mého jde mezi oběma o víc. Kdyby šlo o klasickou bokovku, tak by patrně dotyčný ze vztahu vycouval v okamžiku, kdy by milenka začala naléhat na to, aby ukončil manželství. Navíc proti bokovce hovoří i těch šest let vztahu - nevztahu. Notoričtí zahýbači si málokdy drží milenku více jak pár měsíců.
Tady ovšem byl přetřásán ještě jeden aspekt. VĚRNOST - NEVĚRA. Já prošel patrně něčím hodně podobným jako Pety (pokud jsem ho dobře pochopil) a konec manželství měl patrně hodně podobný průběh. Pokusím se tedy nastínit o co šlo.
Po deseti letech manželství dokonale skolabovalo. Jediným pojítkem byly dvě dcery (dvojčata). Mezi mnou a manželkou došlo k džentlmenské dohodě, že vše ukončíme kvůli dětem až v okamžiku, kdy si každý z nás najde v životě nový pevný bod. Také i kvůli tomu, že jsme dcerám chtěli zachovat jistý životní standard co nejdéle to půjde. Od okamžiku dohody jsme se k sobě chovali navýsost slušně a férově a zároveň si začali uspořádávat život každý po svém. Naši noví partneři o dohodě věděli a respektovali ji. V okamžiku kdy jsme si byli všichni jistí, že je to právě to co chceme, tak jsme manželství bez emocí a v klidu ukončili. Překvapivě v klidu to nesla i obě děvčata, ba co víc, ze strany mé nové partnerky našla novou bezva kamarádku. Jsem skálopevně přesvědčen, že o manželské nevěře může v tomto okamžiku mluvit pouze zaslepený puritán. Pro nás to bylo v tom okamžiku nejschůdnější východisko a myslím, že o nějakém podobném vztahu psal i Pety.
Netvrdím, že je to situace ideální a že musí vyhovovat každému, ale tím spíš se tady nedají prezentovat ZARUČENÉ NÁVODY a vynášet MORÁLNÍ SOUDY. Dají se pouze srovnávat jednotlivé přístupy a i to jen velmi obtížně. Budu jedinně rád, když i někdo jiný přinese do debaty svoje zkušenosti nebo se k těm mým vyjádří - ovšem bez vynášení ABSOLUTNÍCH SOUDŮ, těch už jsme si tady ze strany pana Jezevce užili až dost.

Jdi na stranu << předchozí     následující >>

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .