SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Vítejte v diskusní části webu! Tento prostor je určen pro sdílení Vašich názorů, postojů a zkušeností s dalšími klienty našich služeb a není zpravidla zodpovídán našimi specialisty. Proto, hledáte-li na našem webu odbornou pomoc, zadejte dotaz.

Předpokládáme, že naši diskutující chtějí svými příspěvky něco získat či naopak předat tak, aby také ostatní měli z jejich zkušeností užitek. Příspěvky vulgární, urážlivé, či jakkoli odporující platným normám ČR budou proto smazány, stejně jako příspěvky neodpovídající zvolenému tématu.

Příspěvky vztahující se k oznamovací povinnosti budou poskytnuty příslušným institucím.

Našli jste příspěvek, který sem nepatří? Napište na office@internetporadna.cz.

A co žárlivost?

Může i ta nevinná žárlivost zničit vztah?

přezdívka:
e-mail:
Pro ověření prosím vepište do políčka následující číslo číslicemi.
Příklad: stojedenáct = 111.
slovy: sedmset šedesát pět
číslicemi:
 


08. 10. 2011 13:54: WIIILA (wiiila@emil.cz)
Žárlivost .Myslím že se odehrává u lidí co si nevěří a nemají se rádi protože pokud se má člověk rád tak si nenechá ubližovat od partnera a ani od nikoho jiného nemá to totiž za potřebí.Když se přeci jen objeví tak hned o problému mluvit a vyřešit ho, pokud není přítel k řešení svolný tak se nedá nic dělat.Máme se přece rádi a když nechce at nechá být:-).Naše emoce ,myšlenky to je to co tvoří náš život tak dát pozor at nejsou zhlubné ale jen a jen pozitivní .Hodně štěstí
11. 09. 2011 09:47: jenny (llukesova@email.cz)
Dodrý den, před měsícem jsem se rozešla se svým manželem po patnácti letech.máme spolu dvě děti, dcera je na něj velmi fixovaná.Měli jsme krizi a manžel to vyřešil milenkou, do které se zamiloval, zkoušeli jsme poradnu a tam mu poradili odluku.Manžel se odstěhoval, musím říct , že jsem pociťovala úlevu po měsících nedůvěry ve společném soužití.Ale pořád se to vnás obou mele, u mě největší problém žárlivost na jeho přítelkyni,vygraduje to hádkou mezi námi, vím je hrozně nerozhodný ve všem, dcera na něj tlačí,ale já i kdyby se chtěl vrátit tak už bych ho nechtěla, protože bych mu nemohla věřit.Prosím poraďte mi co stou žárlivostí mám udělat, Děkuji
19. 05. 2011 14:51: Rakušanova Andrea, Bc., DiS. (andrea.rakusanova@iporadna.cz)
Dobrý den Sarco,
reaguji na Váš níže uvedený příspěvek. Prostor diskuzí slouží k volné výměně názorů mezi návštěvníky stránek. Pokud se chcete poradit s odborníkem můžete zadat svůj dotaz v sekci "zadat dotaz". Kromě přezdívky je nutné uvést také kraj z něhož pocházíte, abychom Váš dotaz mohli poslat odborníkovi z Vašeho kraje, nebo aby Vám redaktor poradil na koho se můžete v okolí obrátit. Email i region běžný návštěvník nevidí. Případně můžete tyto údaje poslat e-mailem na: office@iporadna.cz a já Váš dotaz zařadím.

Se svými starostmi se můžete obrátit také na některou z Poraden pro rodinu a mezilidské vztahy, které jsou v každém větším městě a nabízejí bezplatné služby. Spolu s psychologem můžete celou situaci probrat a najít možnosti co dělat, aby Vám bylo lépe a jak ve vztahu dál. Poradnu můžete navštívit spolu s partnerem nebo sama. Adresy najdete na stránkách www.amrp.cz v sekci Poradny.

S pozdravem a s přáním, aby se pro Vás situace co nejdříve zlepšila,
Andrea Rakušanová
17. 05. 2011 20:55: Sarca (R.Sarinka@seznam.cz)
Dobrý den, můj dotaz směřuje k odpuštění nevěry mého přítele. Je to už skoro rok. co mne přítel podvedl, zůstala jsem s ním,ale stále nedokážu najít důvěru. Navíc se stávám stále žárlivější, to jsem nikdy nebyla a najednou se za to nesnáším, vím že to nechci ale nemůžu si pomoct,také jsem citlivější a čím více si to uvědomuji tím více mě to uvnitř ničí. Chci s přítelem zůstat, ale nebaví mne stále plakat do polštáře, bát se mu říct věci, které mu nevěru předhazují. Pocit úzkosti mám každý den, prakticky se nedokáži ubránit slzám. Přemýšlela jsem i o nějakejch uklidňujících práškách, abych byla více v klidu ale ani nevím, kam si pro ně zajít a jak se tím problémem vůbec svěřit. Už jen mluvit o tom, mi dělá značné potíže. Děkuji předem, za jakoukoliv radu Sarca
22. 01. 2007 12:06: chiquita (chiquitta@seznam.cz)
Hlavně nemít zavřené oči v realitě takové jaka skutečnost přivedla. Jestli je žárlivost přítomná, tak se jí nebát a ano hlavně jí akceptovat. A jestli o to přítel nebo přítelkyně fakt tak stojí, že si člověk řekne " já ho ale stratit nechci" Tak se musí SPOLEčNě bojovat proti vetřelci žárlivosti...nejde to dělat sám. Musí se ta žárlivost přiznat a pak teprve se dá hledat jak na to. Ja třeba všechno oznamují ikdyž třeba hodněkrát nemusim, ale raději at to ví že mám schůzku s manažérem a muzikantama neš, kdybych to tajila, protože nejhorší je to se vysvětlovat potom, kdyby se to dozvěděl od nikoho jiného nebo jinou cestou. Pustit ho k sobě. Vím že v jeho mynulém vztahu jeho slečna tajila věci před ním, protože měla právě strach s konfrontace že někde muśi bejt v přítomnosti můžské společnosti, což by v něm probudilo žárlivost, ale tím mu to více prohloubila. Nesmí člověk mít strach s konfrontace. Ikdyž se mu nebude líbit moje třeba důležitá schůzka se šéfem, tak to prostě musí spolknout takový jaký to je, ale hlavně to před ním netajit. Člověk se pak stejně přeřekne a ikdyž o nic vlastně nejde tak něco tajil...a to si řekne proč? Ona je nevěrná? a sme spátky v koloběhu žárlivosti. Prostě nic netajit, konfrontovat ihned a v klidu si o tom pohovořit. Ale záleží také hodně v jaké barvě se žárlivost prokazuje. Jestli muž nebo žena už připravuje ze zhora nad někým ruku či pěst, tak je lepší se s toho co nejdříve dostat....jestli to jde v klidu a né hysterii. Násílí je už moc zhloubená žárlivost, kdyby už ten člověk měl jít si lehnout na lůžko a být obklopen doktorama.
22. 01. 2007 11:46: Chiquita (chiquitta@seznam.cz)
Ahojte:O) Ja věřím a asi to je možná naivní, ale naděje je jedíný způsob, kterým se člověk asi udržuje ve funkci tohoto světa. Mám přítele, ale sme spíše tákové "kamarádi" v protekci vlastně jeho žárlivosti. On je si své žárlivosti plně vědom, akorát někdy ho popadne že o tom neví, coš je podle mě alespoň jeden malý krok k dobru "že to ví". Pak jde o to co s tím nadělá, podělá nebo vyřeší. Nechce se vázat právě s toho důvodu že by se žárlivostí asi zbláznil, ale tím že žárlí a nedůvodně blbne si já někdy říkám jestli to už není ten vážný vztah. Dokážeme někdy o tom dlouze v klidu hovořit, ikdyž je to v mnoha případech těžké, ale nesmějí se věci výčítat a hlavně co nejvíce vše řešit v klidu. Hodněkrát mu dám najevo podle mě takové zvané "zrcadlo" coš spočívá v tom že řeknu " nemáš s toho náhodou strach, protože jsi takový sám" Když mi řekne že flirtuju nebo jiné věci...nebo když je takový znalec mužské mentality, která spočívá s toho že jde jenom o to aby holku zbalil, vyspal se s ní a odkopl. Na to mu řeknu " A ty jsi takový?" Nevím jestli to vše říkám srozumitelně na to je možná jednoduší řeč než psaní. Načem asi také hodně záleží jsou rodiná pouta. Jaká byla vychova a vztach mezi sznem a matkou coš alespoň v mém případě rozhodně platí a tím je to možná těší. Ale jsem takový naivista že když se vidí problém a je možné ho ještě nějákym způsobem podchitit, že se alespoň něco dá udělat, když né celkově vyřešit. Měla jsem a mám také sestru, která trpěla hrozivou žárlivosti, ale dostala se s toho a proto asi věřím že je to možné se s toho dostat. Já sama jsem nikdy moc netrpěla žárlivosti, protože tak velký strach ze stráty nemám, ikdyž znám její bolest. Stejně člověk musí zvládnout žít sám, když na to příde a někoho si k sobě připoutat poutama je jenom prohra a vlastně oddanost svému strachu. Strach je nepřítel číslo jedna stejně jako že je i na té desítce. Nevím jestli tady v čechách je žárlivost považovaná jako nemoc nebo jestli je to skoro to samé jako s tím alkoholem. Prostě že tady alkoholista je prostě člověk, který jenom pije do němoty a to je vše, ale že by se lékaři nebo někdo podíval do hlubyny to moc ne. Já jsem pro a ze své vlastní zkušenosti s rodinou že alkoholismus je nemoc a flaška to ma jako vyřešit, ale je to nemoc duše a proto by se mělo zajít hloběji do otázky "proč?" a to samé si myslím platí i v žárlivosti.
08. 10. 2006 08:25: Teddy ()
Milá Booby,no vzít si cizince,je vždy sázka do loterie v tomto případě utéct je jediná možnost dřív než budou děti a další tahanice.Vyléčit se žárlivost nedá natož u cizince to je jiná mentalita.Vzít nohy na ramena a hlavně zůstat zde tady má žene alespoň nějaká práva.Nebo jít do ciziny přispůsobit se držet ústa a do konce života poslouchat a poslochat jako pes.Zdravím.
02. 10. 2006 23:30: Tery ()
Booby, Hanah má pravdu, Žárlivost se léčit nedá a ty máš jen dvě možnosti. Snášet jeho žárlivosts vědomím, že se bude tupňovat do šílených rozměrů, takže už si nebudeš jistá ani kdy vtrhne do koupelny a začne prohledávat vanu, jestli tam nemáš schovaná mobil se žhavými sms :-) Bude tě kontrolovat, izolovat od okolí, až zůstaneš sama, bude ti dělat scény, že jsi děvka, sotva se podíváš jen směrem, kde před půlhodinou prošel nějaký chlap. Je to nesnesitelné a věř mi, že t tak je. Já měla před rozchodem poslední scénu v baru. Odpoledne jsme byli na kávě a já se zadívala na obrazovku, kde běžel nějaký hudební klip. V tu ránu jsem byla obviněná, že flirtuju s chlapem, který seděl metr od obrazovky a četl si noviny...

Druhá možnost je okamžitě na něj zapomenout, odejít a spálit mosty, pokud nechceš mít brzy ze života peklo.
02. 10. 2006 14:00: Anna ()
Kde je hranice , u které končí zdravá žárlivost? A je dobrý vztah, kde na sebe partneři nežárlí? Jak "zamaskovat", či nedávat partnerovi najevo, že žárlím?
24. 03. 2006 06:41: Hanah ()
to už je jen na tobě, jestli to budeš akceptovat :o)

Jdi na stranu << předchozí     následující >>

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .