SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Vítejte v diskusní části webu! Tento prostor je určen pro sdílení Vašich názorů, postojů a zkušeností s dalšími klienty našich služeb a není zpravidla zodpovídán našimi specialisty. Proto, hledáte-li na našem webu odbornou pomoc, zadejte dotaz.

Předpokládáme, že naši diskutující chtějí svými příspěvky něco získat či naopak předat tak, aby také ostatní měli z jejich zkušeností užitek. Příspěvky vulgární, urážlivé, či jakkoli odporující platným normám ČR budou proto smazány, stejně jako příspěvky neodpovídající zvolenému tématu.

Příspěvky vztahující se k oznamovací povinnosti budou poskytnuty příslušným institucím.

Našli jste příspěvek, který sem nepatří? Napište na office@internetporadna.cz.

Je toho hodne, co clovek potrebuje

Jak "doinstalovat" chybejici soucasti?

přezdívka:
e-mail:
Pro ověření prosím vepište do políčka následující číslo číslicemi.
Příklad: stojedenáct = 111.
slovy: pětset sedmdesát osm
číslicemi:
 


14. 08. 2007 17:02: Claudius (9.53.3.15@centrum.cz)
V posledni dobe si uvedomuju, jak hodne je toho, co clovek potrebuje k plnohodnotnemu zivotu. Potrebuje pracovat, bydlet, obklopit se prateli, najit partnera, odpocivat, bavit se, venovat se zalibam a delat neco pro svou kondici. Mne se nedari vsem tem potrebam vyhovet. Mam jenom prechodne bydleni, prechodnou praci a nejake zaliby, ktere jsou zrejme taky jenom docasne a kde se mi nedari zaclenit se do zadne spolecnosti, ve ktere bych se citil vylozene dobre a do ktere bych se tesil. V posledni dobe se muj zivot cleni na trileta obdobi, behem kterych pusobim pokazde nekde jinde, a od kazdeho obdobi ocekavam, ze behem nej se dosud nevyresene veci nejak vyresi, ale vyviji se to velmi pomalu a nijak vyrazne se s tim hnout neda. Na zacatku kazdeho obdobi si musim znova osvojit novy styl prace, znovu resit otazku, odkud vydolovat nejaky volny cas a cim ho vyplnit, aby me to bavilo a aby se mi to do toho volneho casu veslo, kde hledat nejakou vhodnou spolecnost a jak se do ni zaclenit, kde najit k sobe nejaky vhodny protejsek a jak si ho ziskat. Po adaptaci na nove prostredi mi vetsina volneho casu padne na prokousavani se ruznymi slepymi ulickami, kudy cesta nevede, to me casem prestane bavit, a v poslednim roce toho obdobi citim, ze uz asi nema smysl neco noveho hledat, stejne by to uz nebylo nadlouho, a taky musim vic maknout, abych byl se vsim vcas hotovy, nez pujdu zase dal, takze toho volneho casu pak uz ani moc neni.

Ja si myslim, ze karieru si delat musim, protoze potrebuju z neceho zit a musim se necim zivit, ale musi se na tom hodne makat a pripada mi, ze ten osobni zivot je nemene narocny, tam taky cloveku nic nespadne samo do klina a taky na tom musi makat, ale vedle toho casu, ktery venuju svemu profesionalnimu zivotu, uz nemam jeste jednou tolik casu, abych si jeste budoval osobni zivot. Jenom vim, ze ten osobni zivot je taky dulezity pro zivotni rovnovahu, ale to je mi malo platne, kdyz ten zivot mi uspechy v osobnim zivote nijak levne prodat nehodla, naopak me jeste nevybavil dostatkem socialnich dovednosti, takze se mi nedari navazovat vztahy s lidmi.

Blizim se ted k dalsi zivotni krizovatce, zase se budu muset rozhodnout, kam pujdu delat potom. To uz mi bude 30, tak citim, ze bych se taky potreboval rozhodnout, co bude s tim mym osobnim zivotem, a potreboval bych vedet, jak to skloubit s tim profesionalnim zivotem, abych v tom profesionalnim zivote neudelal treba nejake rozhodnuti, ktere by tomu osobnimu zivotu zasadilo ranu, ze ktere by se pak musel dalsich nekolik let vzpamatovavat, jako by uz takhle nebyl dost opozdeny. Citim, ze ten osobni zivot by chtel zprovoznit, bez nej to nejak neni ono a uz to trva dlouho, ale zaroven si neumim dost presne predstavit, co by me tam cekalo a jak bych to zvladal. Treba si dosud nedokazu predstavit sam sebe jako otce rodiny, nevim, jak bych to zvladal, kdyz uz ted nezvladam vsechno, co bych zvladat chtel, jenom tusim, ze kdybych tu rodinu mel a kdyby se ukazalo, ze roli otce nezvladam, tak cesta zpatky by uz zrejme nebyla. Nevim, jestli chci nekdy mit deti, nebo ne. Nevim, jake pocity by ve mne vyvolavalo neco, k cemu jsem se dosud nikdy nedostal a co se neda vzit zpet, kdyz uz to jednou prijde. Asi je to hop nebo trop, jako kdyz clovek musi skocit do tmy a nevi, co tam bude a jestli si tam nenamlati. To se pak tezko rozhoduje, kdyz nejsem jasnovidec a spousta veci je nepredvidatelna. Nekdo mi treba rika, ze je kazdopadne lepsi mit partnera nez byt sam, nekdo jiny zase rika, ze tim starosti jenom pribudou a ze se budou muset delat lecjake ustupky. Overit v praxi si to nemuzu, protoze se mnou nikdo na budovani zadneho vztahu nespolupracuje a neumoznuje mi videt, jak takovy vztah vypada zevnitr. Jeste tak zajit na sklenicku jednou za dva mesice (a mezitim obcas poslat SMS a vetsinou se nedockat odpovedi), to jde, ale to neni zadny vztah. Takze misto zkusenosti mam jenom nejake nepodlozene spekulace a podle nich se moc rozhodovat neda.

Vyzna se tu nekdo v tom, jak se tyhle ruzne potreby daji skloubit dohromady? Je treba delat i ustupky v profesionalnim zivote ve prospech osobniho zivota? Je treba to delat i tehdy, kdyz je treba uvolnit cestu osobnimu zivotu, ktery jeste neni rozjety? Mel by pro to zamestnavatel pochopeni?

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .