SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Vítejte v diskusní části webu! Tento prostor je určen pro sdílení Vašich názorů, postojů a zkušeností s dalšími klienty našich služeb a není zpravidla zodpovídán našimi specialisty. Proto, hledáte-li na našem webu odbornou pomoc, zadejte dotaz.

Předpokládáme, že naši diskutující chtějí svými příspěvky něco získat či naopak předat tak, aby také ostatní měli z jejich zkušeností užitek. Příspěvky vulgární, urážlivé, či jakkoli odporující platným normám ČR budou proto smazány, stejně jako příspěvky neodpovídající zvolenému tématu.

Příspěvky vztahující se k oznamovací povinnosti budou poskytnuty příslušným institucím.

Našli jste příspěvek, který sem nepatří? Napište na office@internetporadna.cz.

těhotenství

těhotenství

přezdívka:
e-mail:
Pro ověření prosím vepište do políčka následující číslo číslicemi.
Příklad: stojedenáct = 111.
slovy: osmset čtyřicet
číslicemi:
 


18. 07. 2014 12:24: Jana ()
Dobrý den, momentálně nevím, kam dotaz napsat, znám zatím jen Interporadnu, kde mně vždy někdo poradil.Dcera známé (19 let), která bydlí s matkou, nikde
nepracuje, ani nepracovala, je ve 3. měsíci na rizikovém těhotenství s chlapcem, který se sice k ní zná, ale nemá příjem. Ta slečna má
diabetes 1. stupně, celkem dost závažný. kromě toho, že žádný příjem nemá,musí si ještě platit vyšetření, na které ji lékaři posílají a spoustu věcí, nutných na korigování cukru, na měření glykemie(několikrát denně). Když má neschopnost jakékoliv práce a rizikové těhotenství, bydlí u nemocné matky, má nárok na nějaký příspěvek ze sociálky? Děkuji za odpověď.Jana
26. 02. 2008 11:43: jaja ()
Dobrý den,myslím si, že je hlavní, jestli dítě chcete vy dva, jestli Vás nemoc maminky jen popostrčila k realizaci toho, co chcete, tak by to bylo myslím v pořádku. Pokud by maminka byla jediný důvod, proč byste chtěli miminko, tak to myslím není vhodná motivace.Pak by se mohlo stát, že se situace změní a mohli byste si dítě vyčítat.Tak ať se rozhodnete, co nejlépe.Držím palečky.
07. 02. 2008 10:39: DCERA (pru.a.@centrum.cz)
Těžké radit, on vážná nemoc je široký pojem. Maminka tu může být ještě deset let . ale také zítra už ne. Chtělo by to vědět, jaká vážná nemoc a diagnoza
04. 02. 2008 21:11: Dana ()
No já sem ráda že sem se dožila vnoučat a sama sem měla neplánované první dítě v devatenácti ale nelituji.
04. 02. 2008 13:39: katy ()
bez urazky, ale dite kvuli nemocnemu rodici mi prijde docela blbost. premysleli jste nad tim, ze se muze narodit nemocne, ze muze onemocnet po narozeni, muze se neco stat jednomu z vas atd atd.? zivot se neda naplanovat, dite neni jen radost, je to silena fura starosti, obzvlast pokud je temperamentnejsi, nechce spat, porad place atd...
je to na vas dvou, driv lide rodicovstvi vetsinou take neplanovali, zvladali ho vychovat v hroznych podminkach - ale preci jen ted muzeme volit, lepe se pripravit a navic, co kdyz se mamince neco stane a budes s ni chtit byt v nemocnici, nebudes mit na nic jineho cas nez na svoji maminku? do toho mi moc nehraje starost o miminko...
04. 02. 2008 08:19: denisa (m.mickova@seznam.cz)
Dobrý den, píši, protože bych potřebovala znát názor někoho nestranného. Je mi 27let, s přítelem žiji 2.5 roku. Miminko jsme plánovali tak za 2 roky, protože dálkově studuji, takže až bude vše za mnou, pustíme se do toho. Bohužel jsme nedávno zjistili, že moje maminka je vážně nemocná. Vím, že na vývoj její nemoci má velký vliv její psychický stav, proto první věc která mě napadla bylo, že se jí všemožně pokusím dát radost do života a že bychom miminko měli o něco dřív. Nevím jak bude její nemoc probíhat, zda je to otázka měsíců nebo roků, každopádně si myslím, že by jí vnoučátko psychicky drželo.
Potřebovala bych ale slyšet názor, zda mé rozhodnutí není unáhlené. Neslo by to samozřejmě i nepříjemné věci jako například v práci, kde s něčím takovým vůbec nepočítají a dokonce jsem musela slíbit, že na mateřskou půjdu až za 2 roky. Doteď jsem o dítěti absolutně neuvažovala, vůbec jsem se na to necítila připravena, ale musím přiznat, že teď mi to připadne docela přirozené a dokáži o tom reálně uvažovat.
Jen se s partnerem bojíme, abychom si jednou řekli, udělali jsme to pro rodiče a ne jak jsme to cítili my…

Prosím o váš názor. Děkuji
Denisa

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .