SLUCHOVÉ POSTIŽENÍ
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
DROGY A ZÁVISLOSTI
OBČANSKÉ PORADENSTVÍ
DUCHOVNÍ PORADENSTVÍ
PSYCHOL.PORADENSTVÍ
E-LINKA DŮVĚRY
MENŠINY A CIZINCI
ZAMĚSTNANOST

Naši partneři

Vítejte v diskusní části webu! Tento prostor je určen pro sdílení Vašich názorů, postojů a zkušeností s dalšími klienty našich služeb a není zpravidla zodpovídán našimi specialisty. Proto, hledáte-li na našem webu odbornou pomoc, zadejte dotaz.

Předpokládáme, že naši diskutující chtějí svými příspěvky něco získat či naopak předat tak, aby také ostatní měli z jejich zkušeností užitek. Příspěvky vulgární, urážlivé, či jakkoli odporující platným normám ČR budou proto smazány, stejně jako příspěvky neodpovídající zvolenému tématu.

Příspěvky vztahující se k oznamovací povinnosti budou poskytnuty příslušným institucím.

Našli jste příspěvek, který sem nepatří? Napište na office@internetporadna.cz.

Reakce muže na smutek nebo depresi partnerky

Jak to řešit?

přezdívka:
e-mail:
Pro ověření prosím vepište do políčka následující číslo číslicemi.
Příklad: stojedenáct = 111.
slovy: osmset dvacet devět
číslicemi:
 


13. 02. 2009 13:46: jess ()
Hannah-jo,možná máš trochu pravdu..Jsme spolu něco přes dva roky,on je o něco starší..možná že je to věkem.. ;-) .Máš pravdu,v tom,že bych si přála,aby ty chvilky,co jsme spolu byly co nejlepší a on se za mnou rád vracel domů a ne,aby vedle sebe měl věčně zamračenou holku,se kterou si ani nemůže pořádně popovídat..Tak se radši přetvařuju a dělám psí kusy,jen aby to bylo dobrý.A únavný to je,to je pravda..někdy mi dělá problém ted vyloudit ze sebe jen jeden obyčejnej úsměv za celej den a místo,abych si užila,že jsme spolu,tak mám sto chutí v tu chvíli někam utéct a bejt sama..Nevím,jestli je tohle už moc nebo ne-už jsem se i objednala k Dr. ..Vím,že bych se na to měla vykašlat,možná,že to bere doopravdy tak,jak to navenek vypadá,ale někdy mám pocit,že to tak třeba není a že je to na něj trošku moc a je mi to líto..On o svejch pocitech moc nemluví a když už,tak v jednoduchejch větách,který mi málokdy něco řeknou o tom,jak mu doopravdy je..A pak mi třeba pošle sms s tím,že přemejšlí nad blbostma,že mu není nejlíp..a pak je to zase dobrý,něco si vysvětlíme a já mu chci udělat snad radost a ,,nebejt v depce"...říkám si takový věci,jako kterej chlap by chtěl mít ženskou v depce a s problémama,která,když už teda konečně promluví,tak dokáže mluvit většinou hlavně o svejch starostech a málokdy dokáže skutečně poslouchat jeho(i když by moc ráda),protože to prostě nezvládá a jen domluví,už je myšlenkama úplně mimo...ztrácím nadhled,dělá mi problém se něčemu upřímně smát,někdy je mi všechno jedno..o nějakym škádlení nebo tak..s ním si můžu ted nechat jen zdát.. ;-).Copak tohle chlapa může delší dobu bavit?Možná bych si v tomhle(a jemu)měla víc věřit,ale nějak neumím najít tu rozumnou cestu ven,z toho stavu,kompromis..
13. 02. 2009 12:46: Hanah ()
Teď přemýšlím, jestli jsem byla srozumitelná na konci minulého příspěvku. Víš, jestli až moc nechceš, aby každá chvilka co jsi s přítelem byla co nej. Život přináší různé komplikace a každej máme svý přednosti a taky zápory. Nejde, aby to bylo pořád dokonalé a myslím si, že ani být nemusí. Byla by škoda, kdyby sis na něco hrála, to je hodně únavné.

Ještě mě napadá, jak jste spolu dlouho a kolik Ti je let?
13. 02. 2009 12:41: Hanah ()
Milá Jess, z toho co píšeš je znát, že nad vztahem hodně přemýšlíš a že je pro Tebe přítel opravdu důležitý. Víš, já taky trpívala na depky (teď se už vracejí zřídka) a rozumím Tvým pocitům. Vypadá to, že se snažíš, aby nějak negativně neovlivnily Váš vztah. Zdá se mi ale, že Tvůj přítel je docela pohodář a že tomu může porozumnět. Víš, jestli se nebojíš trošku zbytečně a jestli od sebe nechceš víc, než je v tomto případě potřeba.
13. 02. 2009 10:02: Jess ()
Hannah,
díky za tip,zkoušela a nezkoušela..ne přímo takhle.Možná se trochu bojím,aby si zbytečně nemyslel,že ho třeba nějak moc odháním,nebo s ním nechci být..Přítel je skvělej,říká mi,že jsme na všechno dva a já si toho taky moc vážím a hlavně jsem moc ráda,že to tak bere,ale poslední dobou mám pocit,že už mi to malinko přerůstá přes hlavu..Když on je od přírody spíš takovej klidas a pohodář,já mám zase sklony k depresím.Ted v zimě zvlášt ;-).Už skoro měsíc mě pořád bolí hlava,nic mě nebaví,nemám chut komunikovat(i přesto,že se vždycky těším,až se uvidíme,jsem pořád bez nálady..Vidíme se většinou až večer a tak 1-2krát o víkendech,kd.zrovna nejde ještě na víkend do práce.Už proto bych byla ráda,kdyby jsme si ten čas spolu užili nějak líp a ne řešením mých depresí..jsem ráda že jsme spolu,tak se snažím fungovat a chovat se normálně,bavit se s ním..Ale moc mi to ted nejde,tak ze sebe snažím to ,,dobrý" všemožně dostat.Prostě se pořád tvářím,že to nic není a usmívám se na něj ale všechno je jen tak napůl,protože ve skutečnosti bych se mu nejradši stočila do náruče a zůstala tak aspon další měsíc.. :-).Prostě jen tak ležet,nic nedělat,nic neříkat-to by byla paráda :-).
Ale prakticky to neni dost dobře možný a když už bych si pak chtěla urvat nějakou tu chvilku pro sebe a trochu se srovnat,tak z toho nakonec stějně nic není a když už se mi to náhodou povede,tak nakonec dokážu stejně jenom koukat do stropu a přemýšlet nad tím,jestli jsem mu třeba neublížila a jestli bych ted radši neměla být s ním a věnovat se mu(což bych velice ráda,ale v tu chvíli mi vetšinou zrovna nejde).Těšíme se na sebe,chceme si spolu povídat,ale já pak stejně nejsem ani žádný pořádný komunikace schopná a když už jsem si řekla,že bych se teda asi neměla do ničeho nutit a radši si někam zalézt,tak to stejně nakonec dopadne takhle...
11. 02. 2009 13:32: Hanah ()
Milá Jess,
přemýšlím nad tím, co jsi napsala. Na jednu stranu to máte s partnerem dobře vykomunikované a on to chápe, že potřebuješ občas být chvíli o samotě a v klidu. Na druhou Tě fakt v klidu nenechá. Z toho co píšeš tak asi nemáš kam jinam zalézt. Co mě napadá je mu v té chvíli poděkovat, že víš že to myslí dobře, ale že fakt potřebuješ chvíli být v tichu a klidu. Když mu to budeš připomínat, tak by se z toho dala udělat třeba i legrace. Toto jsi už zkoušela?
10. 02. 2009 10:41: Jess ()
Nevím,jak to řešit..Těžko se to popisuje..Přiznám se,že někdy tak trochu nerozumím partnerovým reakcím..Řekněme,že mám nějaký problém,depresi nebo jsem prostě jen tak obyčejně smutná a nemám v tu chvíli chut něco řešit,prostě si jen tak mlčet,nic nerozebírat,nedělat vtipy-prostě potřeba vyčistit si hlavu..Většinou se s tím partnerovi svěřím,v klidu to probereme..Jde ale o to,že každý občas potřebujeme nějaký čas jen pro sebe-prostě se ,,někam zavřít" ,srovnat si myšlenky,být chvíli jen sám pro sebe,přečíst si v klidu knížku,časopis,úplně na chvíli vypnout..třeba jen na chvíli,hodinku denně a hlavně-bez asistence partnera ;-) .Když to partnerovi řeknu nebo naznačím,na jednu stranu to pochopí a bere to v pohodě,na druhou stranu ale pak jedná úplně ,,jinak" -tj.odchází a zase přichází mi něco sdělit,snaží se mě rozesmívat nebo si chce o něčem povídat.Chci si třeba přečíst knížku,on si při tom čte noviny,ale já nakonec z té knížky vlastně nic nemám,protože najednou začne rozebírat jednotlivý články nahlas...Vím,že to myslí dobře,ale myslím si,že někdy je prostě lepší nechat věci jen tak.Nejde o to,nebýt s ním-naopak.Povídáme si spolu rádi a často..Ale někdy by prostě jen pomohlo se obejmout a hodinu spolu jen tak sedět,mlčet..Na jednu stranu jedná tak a na druhou jinak.Nevím,jak mu to už jinak naznačit,ráda s ním trávím čas a popovídám si s ním o čemkoli,ale nedokážu fungovat pořád na 100%,nechci mu nijak ublížit,ale zároven bych si ráda ten čas pro sebe nějak uhájila..

Server InternetPoradna provozuje občanské sdružení InternetPoradna.cz.
ISSN 1801-5190 © InternetPoradna.cz, 2001-2013.
Licence Creative Commons
InternetPoradna.cz, jejímž autorem je InternetPoradna.cz, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Unported .